Tak trochu jiná detektivka
- recenze na knihu: Osm
- autor: Radka Třeštíková
- nakladatelství: Motto (2017)
Při koupi této knihy do jisté míry zapracoval marketing. Tehdy jsem šla do knihkupectví pro dvě úplně jiné knížky, jenže hned mezi dveřmi mě upoutala právě tato novinka od Radky Třeštíkové a pronásledovala mne po celou dobu, co jsem byla v obchodě. Ta kniha byla opravdu všude.
Nebylo to tak, že bych knihu viděla poprvé, to vůbec ne. Jelikož sleduji různá internetová knihkupectví, o knize jsem věděla už tak měsíc dopředu. Ale s její koupí jsem stále váhala. K tomu, abych si ji nakonec opravdu koupila, přispělo (kromě té masové propagace) mimo jiné i to, že minulý rok se mi velmi líbily autorčiny Bábovky.
Na úvod musím říct, že jsem Osm přečetla za dva dny. Knize se tedy nemůže upřít, že je opravdu čtivá. Palec nahoru dávám také za neobvyklou kompozici díla. Líbilo se mi, že první část byla veskrze detektivní, zatímco zbytek už bylo vyprávění o tom, jak k nastalé situaci vůbec došlo. Ve výsledku je to tedy spíše příběh o mezilidských vztazích. Příběh je velmi poutavý, čtenáře zaujme tím, jak se během jednoho roku dokáží proplést životy hned několika lidí. (Tady se ale musím přiznat, že na začátku mi dělalo problém vyznat se v postavách - kdo je čí partner, kdo je učitel a kdo trenér - ale časem se v tom dá zorientovat.)
K postavám se váže i má druhá výtka - všechny postavy jsou vykresleny spíše negativně. U všech jsou vyzdviženy (ať už dříve či později) hlavně jejich záporné vlastnosti. V průběhu čtení jsem tak neměla s kým sympatizovat, a to mi bylo trochu líto. Asi nejvíc mi pila krev tragikomická postava čtyřicetileté, psychicky labilní matky dvou dětí, která na ně neustále jen křičela, ať mluví česky (když bydleli ve Francii), následně, ať mluví francouzsky (když žili v Česku), a nakonec, ať mluví španělsky. Chudáci děti..
Kniha ve mně zanechala rozporuplné pocity, což dávám za vinu tomu (polo)otevřenému konci. Nejsem velký fanda takových zakončení. Ale nemůžeme přeci knihu soudit jen podle konce. Když si odmyslím těch pár závěrečných stránek, musím konstatovat, že se jedná o povedené dílo, u kterého mě bavila jak detektivní zápletka, tak i příběh, ve kterém jde především o mezilidské vztahy. Knihu bych proto rozhodně doporučila.